Jsou výhody v kanceláři již zastaralé?
Před deseti lety se roztrhl pytel s pracovišti, která nabízí hmatatelné výhody. Nyní chtějí zaměstnanci ale
od svých nadřízených něco jiného.
Posledních deset let se někomu mohlo zdát, že společnosti soutěží v tom, kdo vymyslí nejzajímavější kancelářský bonus na přilákání nových talentů. Svačinky zdarma, místnosti na pauzy se stolním fotbálkem
či posilovny v budově: čím víc ´srandy´ a čím víc věcí zdarma, říkaly si možná zaměstnavatelé, tím spíše budou pracovníci chtít strávit více pracovních hodin (a nejlépe ještě nějaké hodiny k tomu) v kanceláři.
Zatímco se pandemické restrikce uvolňují a nadřízení se snaží zaměstnance nalákat zpět do kanceláří, některé společnosti se opět obrací na tyto speciální bonusy. Goldman Sachs (globální investičně bankovní společnost podnikající v cenných papírech, pozn. překladatele) rozdává svým pracovníkům zmrzlinu zdarma, investiční firma Nuveen vybudovala pro své zaměstnance novou střešní zahrádku, která má dokonce zabudované včelí úly; zatímco PwC (mezinárodní síť poradenských společností, pozn. překladatele) dala všem zaměstnancům bonus
ve formě jednoho tisíce liber na „zajetí do starých kolejí“.
Přesto v posledních měsících ukazuje jedna studie za druhou, že zaměstnanci o svých potenciálních pracích přemýšlí mnohem holističtěji.
“Myslím, že dnes lidé začínají koukat daleko hlouběji, než pouze na ´přijďte pracovat do našeho herního kanclu´ nebo ´můžete se těšit na ovocné pátky´, říká Zofia Bajorek, seniorní vědkyně z Institutu studií o zaměstnanosti v Brightonu. Spíše než po líbivých výhodách, lidé se rozhlíží po pracích, které nabídnou odpověď na jejich měnící se individuální potřeby.
Znamená to tedy, že tyto výhody v kancelářích jsou jako lákadlo zbytečné – nebo se zkrátka vyvíjí do jiné podoby? Jestli tomu tak je, tak co můžou tedy společnosti nabídnout, aby zaměstnance vrátili zpět ke stolům
či získali nové?
Výhody, které ´je pěkné mít´
Je obecně známo, že pandemie donutila celou řadu lidí re-evaluovat jejich práci. Již bylo mnoho napsáno
o tzn. Great Resignation (můžeme přeložit jako Masivní odchody, pozn. překladatele), kdy se pracovníci rozhodli odejít ze svých zaměstnání raději, než aby dojížděli do práce s dlouhými a náročnými směnami.
Jedním ze způsobů jak nalákat lidi zpět je příslib zajímavého prostředí kanceláře. Ale Linda Morey-Burrows, hlavní ředitelka londýnské firmy zaměřené na design interiérů MoreySmith, říká, že se nelze spolehnout jen
na lákadla, která se nabízela dříve.
Lidé pracující z domova si poradili bez problémů – a zůstali produktivní – bez kávy a masáží zdarma. Mnoho z nich není tolik ve stresu. Jenže nevýhodou práce z domova, alespoň pro některé, je pocit izolovanosti
či skloubení práce s domácími a rodinnými povinnostmi.
Nedávná studie od MoreySmith ukázala, že zaměstnanci, oceňují věci, jako jsou sprchy v kanceláři či stojany
na kola (aby se mohli vyhnout přelidněné veřejné dopravě) a také přístup k otevřeným prostorám s okny, kde je možnost vyvětrat. „Je velmi důležité, aby pracovní prostory byly vytvořené jako zároveň takové útočiště, kde je možné být v klidu a v tichu ale také jako místo kde je energie a možnost sociální interakce.”
Hodnoty a smysl
Odborníci také poukazují na další důležité faktory objevující se při post-pandemickém výběru práce. Jedním z nich je např. větší důraz na možnost, ztotožnit se s vizí a hodnotami společnosti, spíše než bonusy
na pracovišti. Spíše než, že by se zaměřovali na jídlem vybavené kanceláře nebo výlety hrazené firmou, chtějí mít pocit, že pracují pro společnost, kterou mají rádi.
Elliott věří, že mnoho zaměstnanců, kteří u nich pracují právě tohle zaujalo – jejich mottem je “pojďme udělat pracovní životy lidí jednodušší ”. Věří, že je důležité, aby zaměstnavatelé poznali, že pro mnoho lidí je právě toto významné ve volbě zaměstnání. „Lidé hledají práci, kde nejen mají ten pocit, že tam zapadají, ale také, že cítí, že můžou udělat něco prospěšného. ” říká.
Zaměstnanci stále častěji kladou důraz na práci, která souzní s jejich hodnotami a ve které vidí smysl, tvrdí odborníci.
Tohle všechno klade nové požadavky na už tak zatížený management firem. Je samozřejmě mnohem jednodušší koupit rundu piv nebo se domluvit s místní posilovnou než se snažit uspokojit potřeby až stovek zaměstnanců, kteří mají různé potřeby a požadavky. A také je tu nebezpečí toho, že nabízet různé výhody různým lidem snadno vytvoří nenávist na pracovišti, takže jakékoliv výhody přijdou vniveč.
Elliott říká, že nové požadavky na hybridní pracoviště, kde manažeři kontrolují výsledky práce spíše než odpracované hodiny, klade nové nároky na dovednosti manažerů. Mít šéfa, který umí artikulovat cíle a zároveň umí číst v emočních a profesních potřebách zaměstnanců, bude pro jednotlivce „nejcennější schopnost“, tvrdí.
Bajorek říká, že pandemie vykrystalizovala to, co již 20 let tvrdí výzkum o dynamice pracovišť: „Jestli chcete pracovníka, který odvede dobrou práci, nepotřebujete mu dávat různé výhody, ale spíš dobrou práci, kterou může dobře odvést.“
“To, co pandemie skutečně zdůraznila je to, že pracovníci chtějí být zaměstnáni ve společnosti, která v ně má důvěru, zajímá se o jejich potřeby a cení si práce, kterou vykonávají.“ říká.
Slovo na závěr
Tyto změny už pracovníci HR pociťují – mnoho z našich potenciálních kandidátů zdůrazňuje, že je pro ně důležitější to, jak moc mohou ovlivnit dění ve firmě, jestli se společnost chová lidsky, jaká je domluva s nadřízenými a jaká je dlouhodobá politika firmy než např. stravování na pracovišti.
Pandemická situace paradoxně dala mnoha zaměstnancům hlubší vhled do svých vlastních potřeb a tento trend bude zesilovat i nadále.
S využitím článku od Anny Jones (30. září 2021, BBC) – https://www.bbc.com/worklife/article/20210924-are-office-perks-obsolete
